|
|
Židovská identita třetí generace po holokaustu
Putnová, Karolína ; Grznár, Miroslav (vedoucí práce) ; Novotná, Hana (oponent)
Tato bakalářská práce "Židovská identita třetí generace po holocaustu" se zabývá tématem mladých Židů třetí generace po holocaustu. Tato generace je specifická tím, že svoje židovství musí znovu objevit. Židovství této generaci totiž neměl nikdo předat. Tato práce se zabývá tím, jak se mladí lidé v diasporickém českém prostředí stávají Židy. Na tuto problematiku nahlížím optikou tří dimenzí židovství. A to dimenzí etnickou, tedy založenou na židovském původu a "vyvoleném židovském národu", dále dimenzí náboženskou založené na víře v Boha a dále dimenzí kulturní. Tyto tři dimenze byly převzaty ze soudobé teorie. Výzkum proběhl začátkem roku 2016 a data byla zpracovávána metodou Grounded theory, k vytvoření nové teorie jsem však nemohla aspirovat vzhledem k malému počtu respondentů. Touto metodou jsem si tedy odpověděla na mé výzkumné otázky. V první řadě mě zajímalo, jakým způsobem židovská identita vzniká a to pohledem tří výše zmíněných dimenzí. Zkoumala jsem, jakým způsobem se respondenti k jednotlivým dimenzím odvolávají a jakou roli hrají při tvorbě židovské identity. Odpověď na výzkumné otázky jsem chtěla najít pomocí načrtnutí příběhu "stávání se Židem", který znázorňuji pomocí paradigmatického modelu.
|
|
| |
|
|
František Gellner. Text - obraz - kontext
Kořínková, Lucie ; Wiendl, Jan (vedoucí práce) ; Merhaut, Luboš (oponent) ; Tureček, Dalibor (oponent)
Práce se zabývá Františkem Gellnerem; programově se přitom snaží nevylučovat z předmětu svého zájmu žádnou ze složek jeho literárního a výtvarného díla, ale představit je pokud možno v jejich heterogenitě, a přece ve vzájemném propojení. Nově se snaží interpretovat konkrétní Gellnerovy práce literární i kreslířské s ohledem na dobové kontexty, do nichž tyto práce vstupovaly, a to zejména ty, které se v průběhu času zcela ztratily z horizontů recepce. Kapitola první rekapituluje dosavadní recepci díla Františka Gellnera a zabývá se obrazem autora v českém kulturním prostoru. Kapitola druhá se s využitím podrobných analýz rukopisného materiálu některých Gellnerových textů snaží postihnout Františka Gellnera jako tvůrčí typ opakující jisté postupy a motivy napříč svým dílem. Kapitola třetí se věnuje otázkám nikoliv neproblematicky konstruované Gellnerovy národnostní identity a tomu, jakým způsobem se tyto otázky odrážejí v jeho reflexi židovství, respektive jeho antisemitismu. Kapitola čtvrtá sleduje vazby Gellnerovy tvorby a periodického tisku, pro nějž byly jeho práce nejčastěji určeny. Pátá kapitola je z těchto věnovaná Lidovým novinám coby periodiku, pro nějž Gellner napsal a nakreslil vůbec nejvíce svých prací; podrobně analyzuje vazby Gellnerovy veršované, fejetonní i karikaturní publicistiky...
|
|
|
Finding America: Issues of Acculturation and Assimilation in the Works of Anzia Yezierska
Jegerová, Dagmar ; Ulmanová, Hana (vedoucí práce) ; Veselá, Pavla (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problémy akulturace a asimilace východoevropských židovských imigrantek v předválečných Spojených státech, jak je zachycují vybraná díla Anzii Yezierské ("Wings," "Hunger," "The Fat of the Land," "The Free Vacation House," "How I Found America" a Bread Givers). Uvedené texty spatřují jádro konfliktu v rozporu mezi idealistickou představou imigrantů očekávajících zemi splněných přání a požadavkem anglo- konformity ze strany zastánců amerikanizace. Tato interdisciplinární práce vychází z definic asimilace podle Roberta E. Parka a Arnolda M. Rose, jakož i modelu vnitřní a vnější kultury Miltona M. Gordona, a nahlíží na danou problematiku ze dvou úhlů. V prvé řadě se soustředí na protichůdnost židovských a amerických kulturních charakteristik, zosobněných představiteli obou kultur. Zadruhé pak na střet první a druhé generace přistěhovalců, jejichž rozdílné představy o Americe ovlivňují jejich přístup k akulturaci i asimilaci a určují tak i míru účinnosti celého procesu. Tato práce si klade otázku, zda systematická amerikanizace zobrazená v daných dílech umožňuje úplnou asimilaci na úrovni vnitřní i vnější kultury. Vzhledem k tomu, že primární texty často upozorňují na protichůdnost židovských a amerických kulturních znaků, zabývá se práce také tím, zda je asimilace...
|
|
|
Židovská identita třetí generace po holokaustu
Putnová, Karolína ; Grznár, Miroslav (vedoucí práce) ; Novotná, Hana (oponent)
Tato bakalářská práce "Židovská identita třetí generace po holocaustu" se zabývá tématem mladých Židů třetí generace po holocaustu. Tato generace je specifická tím, že svoje židovství musí znovu objevit. Židovství této generaci totiž neměl nikdo předat. Tato práce se zabývá tím, jak se mladí lidé v diasporickém českém prostředí stávají Židy. Na tuto problematiku nahlížím optikou tří dimenzí židovství. A to dimenzí etnickou, tedy založenou na židovském původu a "vyvoleném židovském národu", dále dimenzí náboženskou založené na víře v Boha a dále dimenzí kulturní. Tyto tři dimenze byly převzaty ze soudobé teorie. Výzkum proběhl začátkem roku 2016 a data byla zpracovávána metodou Grounded theory, k vytvoření nové teorie jsem však nemohla aspirovat vzhledem k malému počtu respondentů. Touto metodou jsem si tedy odpověděla na mé výzkumné otázky. V první řadě mě zajímalo, jakým způsobem židovská identita vzniká a to pohledem tří výše zmíněných dimenzí. Zkoumala jsem, jakým způsobem se respondenti k jednotlivým dimenzím odvolávají a jakou roli hrají při tvorbě židovské identity. Odpověď na výzkumné otázky jsem chtěla najít pomocí načrtnutí příběhu "stávání se Židem", který znázorňuji pomocí paradigmatického modelu.
|
|
|
Židovští umělci v období Výmarské republiky. Na příkladu malířů působících na berlínských uměleckých školách.
Pekárková, Eliška ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Čapková, Kateřina (oponent)
Tato práce se zabývá formami židovské identity na příkladu šesti výtvarných umělců a umělkyň, kteří v období Výmarské republiky působili na dvou berlínských uměleckých školách. V úvodní kapitole je stručně charakterizován vývoj německých židovských dějin od poloviny 18. století po období Výmarské republiky. Následující dvě kapitoly jsou věnovány rodinnému zázemí umělců a postavení žen-umělkyň. Další kapitola pojednává o uměleckých školách, jejich vzniku, organizaci a vlivu, který na umělce mohly mít. Závěrečná část se zaměřuje na reflexi židovství v tvorbě umělců, analyzuje jednotlivá díla, srovnává je a klade si za cíl postihnout, jakým způsobem se umělci stavěli ke svému židovství, a to v širším společenském kontextu. Pramennou základnu tvoří samotná obrazová tvorba umělců, v některých případech jejich literární tvorba, memoárová literatura a korespondence. Klíčová slova: Židé, židovství,Výmarská republika, umění, umělecké školy
|
|
|
Židovství a fašismus v díle Prima Leviho, Giorgia Bassaniho a Elsy Morante
Baroni, Sarah ; Flemrová, Alice (vedoucí práce) ; Čaplyginová, Olga (oponent)
Cílem této práce je najít a důkladně rozebrat prvky židovství a fašismu v dílech Prima Leviho, Giorgia Bassaniho a Elsy Morante. Vybrali jsme klíčové romány těchto autorů, ve kterých je tematika židovství a fašismu nejvýznamněji přítomna. Poté jsme provedli jejich rozbor s důrazem na námi zkoumanou tematiku a následně je srovnali. Nejprve jsme si stručně popsali politicko-historický kontext v Itálii po nástupu fašismu a v průběhu válečných let. Poté jsme se zaměřili na jednotlivé spisovatele, které jsme si nejprve představili v krátkých biografických úvodech, následně jsme zvolili reprezentativní díla, ve kterých jsme se zabývali jejich pojetím tematiky židovství a fašismu. V závěru práce jsme provedli komparativní analýzu námi zkoumaných děl a zjistili jsme, že každý z autorů přistupuje k tématu židovství a fašismu specifickým způsobem, avšak povšimli jsme si i určitých analogií a podobností mezi jednotlivými autory. Poté jsme pro úplnost zmínili, jaké místo zaujímá tematika židovství a fašismu v kontextu celkové literární tvorby námi vybraných autorů.
|
|
|
Kulturní prostor a paměť v díle Viktora Fischla
Štychová, Michaela ; Vojvodík, Josef (vedoucí práce) ; Špirit, Michael (oponent)
Tato práce si klade za cíl ukázat, jak se v prózách Viktora Fischla realizuje kolektivní, respektive kulturní paměť ve vztahu k holocaustu, jakým způsobem se traumatizující zkušenost stává předmětem "práce vzpomínání" hrdinů Fischlových knih, jak se s touto zkušeností vyrovnávají. Teoretickým východiskem práce jsou především úvahy a studie Aleidy a Jana Assmannových a stále podnětná a důležitá kniha Maurice Halbwachse Kolektivní paměť. Těžiště práce spočívá v její interpretační části, v níž se autorka pokouší explikovat a ověřovat koncepce kulturní paměti na literárních textech. Důraz je položen na poválečné prózy Viktora Fischla, které holocaust reflektují právě z perspektivy autorova časového, prostorového a také osobně zkušenostního odstupu. Právě tento odstup však vytváří specifickou formu vzpomínání a jeho naraci. V závěru pak autorka předkládané bakalářské práce své poznatky shrnuje a zobecňuje. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Textual Identity in Selected Novels by Philip Roth: Representation, Dissimulation, Creation
Lukeš, David ; Ulmanová, Hana (vedoucí práce) ; Pilný, Ondřej (oponent)
Záměrem této studie je prozkoumat, jak se židovská identita odráží a rozvíjí v diskurzu tří románů židovsko-amerického spisovatele Philipa Rotha, jmenovitě v Portnoyově komplexu (Portnoy's Complaint, 1969), Americké idyle (American Pastoral, 1997) a Lidské skvrně (The Human Stain, 2000). Její teoretický rámec vychází primárně z filozofických přístupů k problému identity a zakládá se na klíčových pojmech jinakosti, performativity a etiky, jak je formulovali zejména Judith Butler, Paul Ricoeur a Emmanuel Lévinas; částečně se ovšem opírá i o sociologické studie. Práce se zabývá politickým rozměrem literárního ztvárnění identity, v jehož intencích dochází k rozkolísání ustálených definic "většiny" a "menšiny." Autor píšící o Židech v Americe s ním musí počítat, ač třeba zpočátku proti své vůli. Jinakost jako ústřední topos je nahlížena jako nepřístupná a nezredukovatelná (Lévinas), ovšem postavy, jimiž se budeme zabývat, si do ní promítají své vlastní, rozporuplně citově zabarvené představy: střídavě po ní touží a zesměšňují ji. U našich židovských hrdinů tedy postupně odhalíme jinakost bělochů (kapitola 1), černochů (kapitola 2) a dalších Židů (kapitola 3) jako zásadní body, k nimž se upíná jejich představivost, a na něž se tudíž postavy odkazují při utváření své osobnosti v kontextu židovství a...
|
|
|
Filosofická interpretace děl Marca Chagalla
JINDRÁKOVÁ, Edita
Práce se zabývá interpretací života a děl Marca Chagalla, židovského malíře 20. století. Cílem práce je poukázat na symbolické motivy jeho děl a ty pak v závěru práce interpretovat na vybraných dílech. Práce je rozdělena do čtyř částí. První část je věnována malířově životu a jeho židovskému původu, který měl podstatný vliv na charakter jeho děl. Druhá část se věnuje významu symbolů v umění i v náboženství obecně. Třetí část porovnává Chagallova sdělení s dvěmi židovskými filosofy dialogu: E. Lévinasem a F. Rosenzweigem. V této části práce je také rozebrán přínos umělce celkově a estetické vnímání jednotlivce. Ve čtvrté části práce jsou interpretována vybraná Chagallova díla s náboženským či filosofickým přesahem. V práci se po celou dobu vychází z předpokladu, že umění je schopné předávat myšlenky a interpretovat svět kolem nás.
|
host ::
RSS.